Alen a dobrodružství 2.

12. ledna 2014 v 20:12 | Nalla |  Alen
(příště bude dřív)

Druhý díl mého příběhu!




Alen se podívala blíž a uviděla, že to je malinkatý králíček. Chvíli ho pronásledovala. Pak uviděla, jak králíček odhodlaně skočil do jámy. Alen se tam rychle podívala, ale on tam nebyl. Pomyslela si, že je určitě tam dole, ale ona ho nevidí. Alen se rozmyslela. Pujde za ním a zachrání ho. Pomalu, ale jistě, sestupovala dolů. Když dolezla dolů, byl tam ten králíček a fňukal. Zranil si nožičku. Alen ho opatrně vzala a pomalu stoupala nahoru. Ale když vyšla nahoru, nebyl tam les. Byli tam trpaslíci. Byla to velká jeskyně porostlá mechem a trávou. Ale zázračně tam bylo světlo. Uprostřed jeskyně byli trpasličí domečky. Jeden řekl:
"Alen pojď za mnou." Alen šla za trpaslíkem s králíčkem v náručí. Prováděl ji celou vesnicí, jestli se to tak dá říci. Po chvíli se zastavili u posledního domu a trpaslík luskl prsty. Objevila se malinkatá chodbička. Vešli do ní. Alen se tam málem nevešla. Pak trpaslík znova luskl prsty a zavřelo se to za nimi. Byla tma. Trpaslík si zapálil pochodeň a šli dál. Sestupovali níže a níže. Až byli tak nízko, že Alen se málem upekla v bábovku. Pak zastavili u posledního schodu. Byly tam už jenom malinký dveře. Trpaslík pravil:
"Zde běžte sami." Pak zmizel. Alen se skrčila a malého králíčka položila na zem. Otevřela dvířka. Na druhé straně byla tma. Přesto se vplazila dovnitř. Když byla ve vnitř pomalu vzala skrz dvířka králíčka.
Najednou se rozsvítilo. Byla to veliká místnost, v které byl veliký béžový drak. Málem upadla úžasem. Tak velká a nádherná místnost. Zdi byly pokresleny rozmanitými malbami. Podlaha byla kamenná ale rovná až k neuvěření. A ke všemu tam bylo teplo. Šlo vidět že drak je slepý. Měl krásnou béžovou barvu a velká béžová křídla. Chystala se něco říct, jako proč tu jsem, nebo něco tak, ale drak jí předběhl.
"Říkej mi Bozo." Alen se podivila že mluví ale radši jen přikývla že jo. A spustila:
"Nemohl bys vyléčit králíčka?" Bozo se nadechl a vydechl přímo na králíčka. Králíček se probral a vyskočil z náruče Alen. Bozo přistrčil obojek na kterém bylo napsáno Robert. Alen se usmála a připnula to králíčkovi na krk.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Robber-T Robber-T | 13. ledna 2014 v 5:48 | Reagovat

hezké, hezké :-3

2 Nalla Nalla | 17. ledna 2014 v 21:13 | Reagovat

[1]: Děkuji :)

3 Lea Lea | 26. ledna 2014 v 12:26 | Reagovat

Velmi povedené :)

4 Nalla Nalla | 31. ledna 2014 v 20:10 | Reagovat

[3]: Děkuji :)

5 Bělka Bělka | E-mail | 19. února 2014 v 22:39 | Reagovat

Ani tentokrát to nemá chybu,prostě krásné.

6 Lea Lea | Web | 29. června 2017 v 16:22 | Reagovat

:D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama