Prosinec 2013

Alen a dobrodružství 1.

23. prosince 2013 v 12:34 | Nalla |  Alen
První díl mého příběhu.

Už jsme se nastěhovali do městečka Cute ale roztomilí tu není opravdu nic. Jak jsem vystoupila z auta celé městečko se na mě dívalo zhnuseným pohledem. Asi čekali že vystoupí milionáři. Radši jsem si vzala kufr a zalezla do našeho nového domu. Máma a táta nemají moc peněz, proto je exekuce vyhodila z našeho minulého domu. Máme teď malinkatý domeček ale mě stačí. Všichni jsme zalezli domů. Já šla do mého nového pokoje vybalovat kufr. Pak na mě zezdola máma na mě zavolala:
"Zítra jdeš do školy třeba si tam najdeš kamarády a žádný odmlouvání." Já strnula. Do školy se mi nechtělo a kamarády si tam taky nenajdu (podle mě). Rychle jsem vybalila kufr. A sešla jsem dolů.
"Mami já nechci." ale než jsem dopověděla mamka řekla:
"Řekla jsem žádný odmlouvání, už ti je 11 neměla bys si mi odmlouvat." Já sklopila hlavu dolů. Máma na to:
"Běž si vybavit pokoj Alen." Já se pomalu zvedla a šla nahoru. Přemýšlela jsem nad jednou věcí: jestli mám utéct a zjistit jak by se chovali mí rodiče beze mě. Vrtalo mi to hlavou, ale byla jsem unavená, tak unavená že jsem se skutálela na zem a usla. Zdál se mi divný sen, prý že tohle městečko Cute má hluboko pod půdou draka. Ráno jsem se probudila a zjistila, že je 8 ráno. Strnula jsem.
"Né první den ve škole a příjdu pozdě!" Rychle jsem se oblíkla na ven a dala tašku na záda. Běžela jsem jak jsem mohla. Když jsem doběhla do školy školník stojící u brány mi vyhuboval ale nebylo to tak strašný vyhubování. Já rychle doběhla do naší třídy a zaklepala. Zevnitř se ozval tichý hlas. Vstoupila jsem a omluvila jsem se.
"Omlouvám se ujel mi autobus." Učitelka se usmála chladným pohledem a po chvíli začala řvát.
"JAK TI MOHL UJET AUTOBUS KDYŽ TADY ŽÁDNÝ NEJEZDÍ!" Já radši mlčela. Pak mě dala posadit hned do první lavice a mluvila něco ale já jí neslyšela, protože jsem přemýšlela o svém fantasy světě. Pak zazvonilo a učitelka řekla, že dnes jsme zlobili ale skončilo vyučování takže nás měla nařízeno pustit domů. Já rovnou šla domů. Když jsem šla domů uviděla jsem mojí mámu stojící u dveří. Byla velice naštvaná jak sem se přiblížila máma na mě spustila:
"JAK TO ŽE KDYŽ SI ŠLA DO ŠKOLY SI NEZAMKLA DŮM!" Já se vymluvila že jsem ráno pospíchala ale ona mi to nevěřila dala mi domácí vězení a k tomu 40 domácích úkolů. Já zalezla do pokoje a po večeři jsem zas šla do pokoje a o půlnoci jsem utekla. Běžela jsem do nejbližšího lesa jak jsem do něj vstoupila a uviděla jsem něco malého bílého co to je?

Úvod

23. prosince 2013 v 12:31 | Nalla
Vítám tě na mém blogu!
Jmenuji se Nalla a na tom to blogu čekej: příběhy, parodie na pohádky a atd.
Jak často tu budu psát? Na tento blog jednou týdně nebo jednou za dva týdny. :)
Tak zatim čau!