Alen a dobrodružství 4.

23. srpna 2014 v 18:19 | Nalla |  Alen
Alen si prohrábla vlasy a řekla:
"To je divnej sen, už bych se měla probudit." Rozhlédla se a uviděla Molga. Zapískala radostí a běžela k němu, však zakopla o kámen a spadla.
"Au, to bolí, počkat, ono to bolí, to není sen, ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!" Alen začala běhat do kolečka a křičela ÁÁÁÁÁÁÁ. Roby (Robert) vylezl z pod křídla a snažil se dohonit Alen. Nakonec ji chytl a donutil ji sednout. Alen přestala ječet a jen řikala:
"Viděla jsem draka, trpaslíky a pegase NAŽIVO, to je úžasný," a přiskla Robyho k sobě. "Počkat ale teď mám zastavit Pudlu," prudce se zvedla až schodila Robyho. Koukala se na tu zkázu kolem sebe a pomalu našlapovala, pak si zas sedla žalostně naříkala.
"Jak to mám udělat? Jak?" Popotáhla. Najednou Roby začal strašně nahlas pískat až se Alen ohlédla co se děje. Roby ukazoval na nebe a když se Alen podívala byl tam Bozo který se pomalu blížil k Alen. Když přistál tak Alen řekl:
Neboj se Alen, vím, že to dokážeš, ví to všichni i Pudla to ví a chce tě zastavit, moc se te bojí, však ty se neboj, neboť strach dává Pudle sílu. Musím se vrátit abych mohl trpaslíky ochranovat. Hodně štěstí!
A Bozo zmizel v dáli. Alen to dodalo tolik odvahy jako když myš uvidí nejlepší a nejchutnější sýr. Koukla se kdeje pegas a šla k němu. Pohladilaho po hřívě a řekla:
"Molga se jmenovat nebuděš budeš se jmenovat *chvíli se zamyslela a pak řekla* Sam." Pegas zatřásl souhlasně hlavou a Alen ho pohladila. Zavolala na Robyho který hned přiběhl a Alen ho pomazlila. Pak nastal další problém totiž Alen nikdy na koni nejela natož na pegasovi a tak nevěděla jak na Sama nasednout.
1. pokus se Alen špatně chytla a spadla.
2. pokus ji Sam omilem setřásl a zas spadla.
3. pokus se konečně vyškrábala a pořádně se chytla. Koneč se rozjeli. Nejdřív běželi a pak Sam vyskočil a letělo se. Byla to nádhera, opravdová nádhera.
 

Paví oko

8. května 2014 v 13:20 | Nalla |  Paví oko
"Žilo, nebylo jedno království a v tom království byla vesnice a v té vesnici byl statek. Na tom statku žil sedlák a jeho dva synové Jakub a Ondra. Matka jim umřela při porodu, ale sedlák jí slíbil, že se o Jakuba a Ondru postará a slib také splnil. Jak čas letěl, jak roky plynuly, tak Ondra i Jakub vyrostli. Sedlák byl starý a nemocný, a tak brzo umřel. Bratrům bylo jasné, že jeden dostane statek a druhý nic. Hádali se kvůli tomu velmi dlouho, několik hodin a nocí. Dokonce i dny. I když byli unavený, tak se hádali dál, protože ani jeden nechtěl dostat nic. Jednou je uslyšel dědeček, chvíli je poslouchal, a poté jim navrhl, že by je mohl rozsoudit. Oba bratři byli zničený, a tak souhlasili. Dědeček jim pověděl o Pavím oku. "Paví oko je mocné, moc mocné, vypadá jako malá perla, ale je mocná, moc mocná!!" řekl dědeček. "Ale kde je ta perla?" zeptal se Ondra . "Perla je ukryta ve starém chrámu a navíc nejdřív musíte ten chrám najít, ale POZOR musíte splnit 4. úkoly, o kterých nevíte že je plníte". "A jaký jsou to úkoly?" zeptal se Jakub.
"První úkol:
Věř mu, je to duše tvá.
Zachrání ti kůži rád!
Druhý úkol:
Zapal oheň a pak běž.
Nezastavuj jen si věř.
Třetí úkol:
Pomalinku potichounku,
přebroď říčku, přejdi louku.
Obejdi les a zachraň život.
Najdi chrám a nech ho tam..
A poslední úkol:
Nemůžeš za smrt druhého.
Když toto splníš, tak najdeš Paví oko" řekl dědeček . Oba bratři si řekli, že jeto lehké a proč by měli mít, tak chudý statek, když mohou mít Paví oko. Za radu dali Dědečkovi statek a oba se vydali na cestu. Nikdo už o nich neslyšel, zato o dědečkovi všichni.
"To byla krásná pohádka, Babičko" řekla Emily "Ale děvenko, to je pravdivý příběh." usmála se babička. "Tím líp!" odpověděla vnučka.

Alen už nebude!!!

8. května 2014 v 13:19 | Nalla
Ahoj lidičky!
Alen mě nebavila, a tak jí už psát nebudu, ale nebojte!!! Bude Paví oko! Chci udělat takovou knížku, tak jí rovnu budu dávat i na blog!!! Tak Ahoj :)
 


Alen a dobrodružství 3.

4. února 2014 v 21:29 | Nalla |  Alen
Tet se budu snažit psát je častěji ;).
Bozo pohlédl a pravil klidným hlasem: Dnes tu nejsi náhodou nebo ano! Alen se podivila a řekla já ani po pravdě nevím co tu dělám. Bozo se zamyslel, a pak pravil: Hm to bude zamotanější ale když si tu, tak nemáš na výběr, ještě dnes se vydáš na cestu! Co! zakřičela Alen ale já ani nevím o co tu de! Drak se uvelebil a pravil: Tak to bude na dlouho posaď se na zem. Kdysi dávno náš svět byl obytný a krásný. Jako v každé pohádce akorát že toto pohádka není. Byla tu hlavně příroda to byla nádhera. Náš svět je malí obešla by si ho na statným koni za 1 měsíc. V našem světě je 5 měst 1 hlavní které je obrovské a 4 menší pak jen 20 vesniček v jedné vesničce je zhruba 10 domů plus pošta a úřad. Všechno je do dob starých kdy nebyl ani telefon na drát. Jednou se vylila velká přehrada, a celé dvě města zatopila, pak se to stalo u všech přehrad. A protože přehrady byli u každého města a skoro u všech vesniček skoro všechny vesničky se potopily. Zvláštní je že všechny lidi přežily totiž lidi tet´ žijí pod vodou. Jednoho jsme vytáhli na břeh když se předtím topil a začal se dusit na suchu. Tak jsme ho dali zpátky do vody a on od plaval. Zvláštní to bylo velice. Nejhorší je že příroda zaniká usychá a často zůstanou jen suché pláně hlíny. Vesničky zbyli jen 2. Jmenují se Lemona a Sýcie. Říká se že Lemona je štědrost sama totiž každý kdo v ní bydlí je štědrý velice štědrý. Sýcie je normální vesnice jen tet´na ní zaútočila Pudla zřejmě za to všechno může ona! Alen ho přerušila kdo ona? Kdysi Pudla se taky snažila zničit náš svět aniž by padla jediná oběť. Ale proč? Zeptala se Alen. Potřebovala srdce z mramoru. Tomu srdci může vládnout jen ten kdo nikdy nemohl za smrt druhého. Ona chce vládnout celému světu. A co dělá Pudla z lidmi ve vesnici? Dělá z nich 2 zvířata králíka a Prase. Ty nechá volně běhat. Kdyby teď umřeli už s to na ní neváže. Protože tak daleko mramorové srdce nedošáhne. Tet´ Alen se připrav na cestu za hodinu vyrážíš do vesnice Sýcie. Alen si promnula oči a řekla: A bych zastavila pudlu že ano? Ano odpověděl Bozo. Jak vůbec vypadá Bozo? Vypadá tak jak jsi ji představuješ. Jak si ji představuješ Alen? No jako bílého krásného pudla. Jak ty? Já jako opici která má brýle. Hah zasmála se Alen a řekla: pardon! Za chvíli vyrážíš Alen. Aby jsi nešla sama tu máš pegase Molga. Co pegase? Slyšela jsem správně? Ano Alen slyšela. Všechno zmizelo jen Alen a Molga se ocitli na cestě, však kolem cesty bylo jen prach hlína a písek.

Alen a dobrodružství 2.

12. ledna 2014 v 20:12 | Nalla |  Alen
(příště bude dřív)

Druhý díl mého příběhu!

Alen a dobrodružství 1.

23. prosince 2013 v 12:34 | Nalla |  Alen
První díl mého příběhu.

Už jsme se nastěhovali do městečka Cute ale roztomilí tu není opravdu nic. Jak jsem vystoupila z auta celé městečko se na mě dívalo zhnuseným pohledem. Asi čekali že vystoupí milionáři. Radši jsem si vzala kufr a zalezla do našeho nového domu. Máma a táta nemají moc peněz, proto je exekuce vyhodila z našeho minulého domu. Máme teď malinkatý domeček ale mě stačí. Všichni jsme zalezli domů. Já šla do mého nového pokoje vybalovat kufr. Pak na mě zezdola máma na mě zavolala:
"Zítra jdeš do školy třeba si tam najdeš kamarády a žádný odmlouvání." Já strnula. Do školy se mi nechtělo a kamarády si tam taky nenajdu (podle mě). Rychle jsem vybalila kufr. A sešla jsem dolů.
"Mami já nechci." ale než jsem dopověděla mamka řekla:
"Řekla jsem žádný odmlouvání, už ti je 11 neměla bys si mi odmlouvat." Já sklopila hlavu dolů. Máma na to:
"Běž si vybavit pokoj Alen." Já se pomalu zvedla a šla nahoru. Přemýšlela jsem nad jednou věcí: jestli mám utéct a zjistit jak by se chovali mí rodiče beze mě. Vrtalo mi to hlavou, ale byla jsem unavená, tak unavená že jsem se skutálela na zem a usla. Zdál se mi divný sen, prý že tohle městečko Cute má hluboko pod půdou draka. Ráno jsem se probudila a zjistila, že je 8 ráno. Strnula jsem.
"Né první den ve škole a příjdu pozdě!" Rychle jsem se oblíkla na ven a dala tašku na záda. Běžela jsem jak jsem mohla. Když jsem doběhla do školy školník stojící u brány mi vyhuboval ale nebylo to tak strašný vyhubování. Já rychle doběhla do naší třídy a zaklepala. Zevnitř se ozval tichý hlas. Vstoupila jsem a omluvila jsem se.
"Omlouvám se ujel mi autobus." Učitelka se usmála chladným pohledem a po chvíli začala řvát.
"JAK TI MOHL UJET AUTOBUS KDYŽ TADY ŽÁDNÝ NEJEZDÍ!" Já radši mlčela. Pak mě dala posadit hned do první lavice a mluvila něco ale já jí neslyšela, protože jsem přemýšlela o svém fantasy světě. Pak zazvonilo a učitelka řekla, že dnes jsme zlobili ale skončilo vyučování takže nás měla nařízeno pustit domů. Já rovnou šla domů. Když jsem šla domů uviděla jsem mojí mámu stojící u dveří. Byla velice naštvaná jak sem se přiblížila máma na mě spustila:
"JAK TO ŽE KDYŽ SI ŠLA DO ŠKOLY SI NEZAMKLA DŮM!" Já se vymluvila že jsem ráno pospíchala ale ona mi to nevěřila dala mi domácí vězení a k tomu 40 domácích úkolů. Já zalezla do pokoje a po večeři jsem zas šla do pokoje a o půlnoci jsem utekla. Běžela jsem do nejbližšího lesa jak jsem do něj vstoupila a uviděla jsem něco malého bílého co to je?

Úvod

23. prosince 2013 v 12:31 | Nalla
Vítám tě na mém blogu!
Jmenuji se Nalla a na tom to blogu čekej: příběhy, parodie na pohádky a atd.
Jak často tu budu psát? Na tento blog jednou týdně nebo jednou za dva týdny. :)
Tak zatim čau!

Kam dál